Valašské muzeum v přírodě (NKP) - Rožnov pod Radhoštěm

Valašské muzeum v přírodě bylo založeno v roce 1925. Nachází se ve městě Rožnov pod Radhoštěm a je nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě.

Myšlenka založení muzea v přírodě nevznikla v hlavě žádného z občanů Rožnova pod Radhoštěm. Tento nápad se zrodil v hlavách bratří Jaroňků, především pak Bohumíra. Bratři pocházeli z Malenovic u Zlína z nezámožné rodiny, která měla zájem o umělecká řemesla. Během návštěv Štramberka jej zaujaly místní lidové stavby. Poté nějaký čas cestoval po světě, ovšem roku 1895 navštívil Národopisnou výstavu československou v Praze a její pozoruhodnou část zvanou Výstavní dědina, která byla složena z valašské osady a lidových staveb Valašska dle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. V roce 1909 se oba bratři usazují v Rožnově pod Radhoštěm a již v tu dobu mají oba bratři myšlenku na muzeum lidových staveb. Ve správnosti myšlenky bratry utvrdila cesta Aloise Jaroňka do Skandinávie, kde poznal nejstarší muzeum v přírodě, Skanzen u Stockholmu.

V roce 1911 byl v Rožnově založen muzejní spolek a v roce 1913 byl předložen první projekt. Bratři využili přípravy prvního valašského folklórního festivalu a prosadili, aby byl konán již v muzeu. Roku 1925 byly tedy postaveny první domy a vzniklo Valašské muzeum v přírodě.

Mezi prvními stavbami byla radnice a měšťanský Bílův dům z poloviny 18. století a pár menších staveb. V roce 1928 přibyla Vaškova hospoda, která pochází snad už ze 16. století. V roce 1933 byla dostavěna kopie fojství z Velkých Karlovic a během druhé světové války přibyl dřevěný kostel. Tento areál dostal později název Dřevěné městečko.

V 50. letech začal projekt Valašské dědiny a v 60. letech začal být realizován. Cílem této stavby byla pravdivá rekonstrukce modelu valašské dědiny. Na rožnovské pasece zvané Stráň tak vyrostlo 40 objektů, které k valašské vesnici patří.

Třetím areálem muzea jsou Mlýnské doliny, které byly zpřístupněny v roce 1982. Tato část zpřístupňuje veřejnosti technologické budovy mlynářské, pilařské, valchařské a hamernické.

Současné dění v muzeu se snaží o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu či zábavy našich valašských předků.

Přístupnost: Celoroční