Socha boha Radegasta na Radhošti - Dolní Bečva

Socha pohanského boha Radegasta stojí přibližně v polovině cesty ze sedla Pustevny na horu Radhošť. Radegast, pohanský bůh Slovanů, je bohem slunce, hojnosti a úrody. Původní sochu boha Radegasta, kterou vytvořil frenštátský rodák Albín Polášek, dnes nalezneme v budově frenštátské radnice. Kopie sochy stojí na hřebeni hor od roku 1998.

Autorem sochy boha Radegasta byl akademický sochař, profesor Akademie krásného umění v Chicagu a frenštátský rodák Albín Polášek (14.2.1879 - 20.5.1965). Na díle sochy Radegasta začal Albín Polášek pracovat již v roce 1924 a již v Americe vzniklo několik variant této sochy. V roce 1930 si Albín Polášek pronajímá v Praze Novákův ateliér a vzniká zde konečná podoba sochy Radegast. Tělo je mužské, tvář má podobu lva, na hlavě je přilbice ve tvaru býčí hlavy s rohy. V pravé ruce drží roh hojnosti s kačenou, v levé ruce drží sekeru. Na nohou má valašské krpce. Socha je vytvořena z umělého kamene, je vysoká 3,20 m a váží 1,4 tuny. Podle třetinového modelu byly za osobní účasti autora odlity ve slévárně firmy Maška z umělého kamene se železnou vložkou dvě sochy. Jedna socha Radegasta měla být na zahradě Albína Poláška, po čase byla ale umístěna do pražské zoologické zahrady. Současně se sochou Radegasta bylo odlito bronzové sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

V září roku 1930 byla po náročné cestě dopravy sochy na svá místa. Nákladní auto se sochou uvízlo ve strmé zatáčce na Pustevnách a druhý den ho muselo vyprostit šest párů koní. Poté se strhl silný déšť s bouřkou a blesk zabil jednoho z vojáků, kteří drželi u sochy čestnou stráž.

Socha Radegasta byla slavnostně odhalena 5. července 1931. Slavnostní předání sochy Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje veřejnosti se uskutečnilo 5. 7. 1931, v den svátku obou věrozvěstů v rámci Slovanské pouti, kterou uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády. Vytvoření sochy Radegasta bylo financováno českými rodáky v Americe, kteří ji potom darovali své vlasti.

Dlouhá doba v těžkých horských klimatických podmínkách si ovšem vybrala na umělém kameni, ze kterého je socha Radegasta, svou daň a socha musela být demontována a restaurována již v roce 1980. Tohoto úkolu se ujal olomoucký sochař Karel Hořínek se svým synem, který trhliny vyspravil a vnitřek vylil betonem a vystužil. Na své původní místo byl Radegast vrácen 11. června 1982.

Vlivem povětrnostních podmínek na hřebeni hory Radhošť ovšem nemohly úpravy ochránit sochu trvale. Proto bylo pracovníky památkového ústavu rozhodnuto o vytvoření repliky sochy z přírodního materiálu žuly. Úkol byl svěřen Kamenickému a restaurátorskému sdružení z Leskovce. Sochu Radegasta tvořili pan Jan Sobek a Miroslav Zubíček pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly. Originál sochy Radegasta byl z Radhoště odvezen v květnu roku 1996. Nošovický pivovar, který má Radegasta v logu, se zavázal uhradit finanční náklady spojené s vytvořením kopie. Ta stála nakonec téměř 1 milión korun. Během několika měsíců vytesali kameníci ze 16,5 tuny vážícího žulového kvádru kopii Radegasta. Kopie sochy Radegast je 3,28 m vysoká a váží 3,2 tuny. Dne 4. července 1998 byla kopie sochy umístěna na své místo na hřebeni Radhoště. Původní socha stojí ve frenštátské radnici.

U sochy Radegasta je malý stánek s občerstvením a malé kryté posezení.

Přístupnost: Celoroční