Jeskyně Šipka - Štramberk

Národní přírodní památka jeskyně Šipka je význačné archeologické místo evropského rozsahu. Tato přírodní památka se rozprostírá na rozloze 29 ha a byla vyhlášena 9.1.1960. Jedná se o nejstarší archeologické naleziště s pozůstatky člověka u nás. Roste zde také reliktní květena a je zde také podzemní krasový útvar jurského vápencového bradla tvořeného šedými štramberskými vápenci.

Jeskyně Šipka má dva vchody, které ústí do hlavního jeskynního prostoru o rozměrech 15 x 12 m. Hlavní chodba jeskyně je 45 m dlouhá a odbočují z ní dvě kratší – Jezevčí díra a Krápníková chodba.

Podzemní prostory prozkoumal v letech 1878 – 83 moravský archeolog Karel Jaromír Maška a v roce 1880 se mu povedl nález světového významu. U odbočení do Jezevčí díry našel ve vrstvě popela část čelisti neandrtálského dítěte z doby před 40 000 lety.. Mezi další významné nálezy patřily kamenné nástroje ze středního a pozdního paleolitu a četné kosti zvířat. Ty se pravidelně střídaly s lidmi v obývání jeskyně. Vstup je volný a je součástí zastavení naučné stezky Lašská - Štramberk.

Chráněné území zahrnuje i dnešní vrchol kopce Kotouče zvaný Homole a vedlejší vrchol Jurův kámen. Velmi cenná je zdejší skalní, travinobylinná a lesní vegetace s teplomilnými a vapnomilnými prvky.

Přístupnost: Celoroční
volný přístup