Nový Jičín

Město Nový Jičín se nachází pod soutokem říčky Jičínky a Zrzávky v oblasti mezi podhůřím Beskyd a Moravskou bránou.

Město se původně jmenovalo Jičín, označení Nový se objevuje až v roce 1397. Město bylo založeno patrně v letech 1267 - 78 na křižovatce starých obchodních cest jako hospodářské a správní centrum panství hradu Starý Jičín. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1313, kdy patřilo pánům z Kravař. Během 14. stol. nahradily provizorní opevnění kamenné hradby se 2 branami. Bylo zde také panské sídlo. Kolem roku 1500 se stali majiteli panství Žerotínové. V roce 1503 město vyhořelo a bylo vybudováno nové z kamene. V Novém Jičíně se v 16. stol. rozvíjela řemesla, hlavně pivovarnictví a soukenictví.

Od roku 1558 se stal Nový Jičín městem komorním, ale v roce 1624 se stal za účast na protihabsburském povstání městem poddanským. Majitelem města se stala jezuitská kolej v Olomouci a držela jej až do roku 1773. V roce 1775 se stalo město Nový Jičín samostatným. Ve 2. pol. 19. stol. zde vznikly dvě velké továrny. Jedna na zpracování tabáku a výrobu doutníků a druhá na výrobu kočárových svítidel. Na počátku 20. stol. tvořilo obyvatelstvo Nového Jičína kolem 65% Němců. V období před okupací bylo město baštou henleinovců.

Centrum města Nový Jičín si dodnes uchovalo středověký šachovnicový půdorys. Od roku 1967 je chráněno jako městská památková rezervace. Bývalý zámek v Lidické ulici dnes slouží jako budova muzea. Mezi nejvýznamnější kostely patří farní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1729 - 32. Dalším je kostel Nejsv. Trojice, původně již z doby kolem roku 1500.