NPP Šipka - Štramberk

Národní přírodní památka Šipka byla vyhlášena 9. 1. 1960 na ploše 29 ha v k.ú. Štramberk k ochraně významného archeologického naleziště a lokality reliktní květeny.

Impulsem k ochraně byla snaha místních obyvatel a muzejníků o záchranu zbytku hory Kotouč a Národního sadu před překotně se rozvíjející těžbou vápence v první polovině 20. století. Jako první snaha o záchranu rychle mizející hory byl 6. 8. 1922 na části Kotouče otevřen Národní sad, koncipovaný jako galerie v přírodě s bustami významných osobností českých národních dějin a kultury.

Geologickým podkladem velké části chráněného území jsou vysoce čisté částečně zkrasovělé jurské vápence, pouze severní úbočí hlavního vrcholu je tvořeno pískovci těšínsko - hradišťského souvrství. Štramberské vápence jsou jedním z nejbohatších nalezišť zkamenělin v Evropě. Bylo zde nalezeno více než 600 druhů mořských živočichů.

Při archeologickém průzkumu jeskyně Šipka v roce 1888 nalezl K. J. Maška na okraji ohniště starého přes 30 000 let zlomek čelisti neandertálského dítěte. Při průzkumu zde bylo nalezeno i několik set kamenných nástrojů a asi 80 tisíc kostí 130 druhů živočichů včetně jeskynních medvědů, lvů, hyen, mamutů a srstnatých nosorožců.

Kotouč byl lidmi osídlován pravidelně a své stopy zde zanechala téměř každá pravěká kultura. Největšího rozmachu dosáhlo osídlení v mladší době bronzové, kdy se na vrcholovém plató nacházelo hradiště s 20 ha akropolí. Hradiště zaniklo pravděpodobně v souvislosti s nájezdy Skytů na přelomu 6. a 5. století před naším letopočtem. Kotouč byl znovu osídlen na přelomu letopočtu Kelty. Část nálezů dokládá dálkový obchod mezi Baltem a Středomořím a poukazuje na značný význam zdejšího opevněného mocenského centra, strážícího jednu z větví Jantarové stezky. V období středověké kolonizace ve 13. století byla v blízkosti dnešní studánky Míru založena osada a na Jurově kameni a na Panské vyhlídce dva středověké hrádky. Postupně se většina lidských aktivit přesunula na území dnešního města a Kotouč se stal pouze útočištěm v dobách nebezpečí. Z druhé poloviny 15. století pochází penězokazecká dílna, nalezená v dnes již odtěžené jeskyni Čertova díra.

V roce 1880 byl na jižním úpatí Kotouče otevřen bratry Guttmanny lom na vápenec, který se brzy po založení stal největším v Rakousko - Uhersku. Největšího rozmachu těžby dosáhl v 50. a 60. letech 20. století, kdy došlo k odtěžení jeskyně Psí kostelík, celé plochy hradiště i botanicky hodnotné západní stráně Kotouče. V souvislosti s těžbou a dalšími hospodářskými změnami byly vyhubeny jedinečné druhy organismů jako třeba nosatec Hypera libanotides, devaterníček skalní, kakost lesklý, žluťucha menší nebo čistec německý. Stejný osud potkal okolo roku 1930 i endemický poddruh jasoně červenookého.

I dnes je význam území vysoký a mnohé druhy rostlin a živočichů zde mají ojedinělý výskyt v České republice. Dodnes se zde vyskytuje například lipnice tlustonohá či hlaváč lesklý vápnomilný.

Území NPP je dnes z velké části tvořeno lesem. Část lesa byla v minulosti negativně ovlivněna dosadbou nepůvodních druhů dřevin, jako je smrk ztepilý nebo borovice černá. V neovlivněných porostech jsou zastoupeny převážně bučiny, květnaté bučiny a v malé míře i suťové lesy.

Okrajová část NPP Šipka se stala v roce 1986 místem znovuvysazení jasoně červenookého. Díky práci ZO ČSOP Apollo dnes můžeme obdivovat tohoto motýla na všech tradičních štramberských lokalitách. Dnešní štramberská populace byla odchována z jedinců pocházejících z několika Slovenských lokalit.

Přístupnost: Celoroční