Frýdlant nad Ostravicí

Frýdlant nad Ostravicí je podhorské město, které leží při toku řeky Ostravice, v podhůří masivu Ondřejníku. Frýdlant tvoří svou polohou geografickou bránu do Moravskoslezských Beskyd. Ve Frýdlantě žije něco okolo deseti tisíc obyvatel a rozloha je 2228 ha. Ke katastr obce náleží kromě města Frýdlant nad Ostravicí také obce Lubno a Nová Ves.

Historie města se datuje do poloviny 13. stol. Tehdy se na sněmu v Opoli rozhodl český král Přemysl Otakar II. ve sporu s olomouckým biskupem, že hranice zemská bude tvořena řekou Ostravicí. První písemná zmínka pochází z roku 1300, kdy se připomíná man Heidenreich z Frýdlantu.Od 14. stol. byla osada Frýdlant součástí frýdlantsko-místeckého biskupského léna. Od 16. stol. náležel Frýdlant do hukvaldského panství. Od třicetileté zde existovaly významné hamry, později železárny. Ty v roce 1680 zničili koruci. Před rokem 1580 zde byl postaven dřevěný kostel.
V roce 1782 byl Frýdlant povýšen na městečko. Kromě železáren a hutí zde fungovalo papírenství.
Roku 1871 sem byla přivedena železniční trať z Ostravy, v roce 1888 bylo dokončeno její pokračování do Valašského Meziříčí. Tím, jak železářský průmysl přešel od dřevouhelných pecí ke koksovým, tak se výroba začala přesouvat do ostravských Vítkovic. Arcibiskupské železárny si potom v roce 1913 pronajala nově vzniklá společnost Ferrum. Městem se Frýdlant stal v roce 1948. Po roce 1989 prochází město celkovou rekonstrukcí.

Mezi hlavní památky Frýdlantu patří barokní kostel sv. Bartoloměje, který leží na nedávno zrekonstruovaném náměstí. U kostela je socha sv. Floriána. Na náměstí se nachází mariánský sloup z roku 1731. Novobarokní radnice na náměstí pochází z roku 1894. Další historickou budovou je klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského z 19. stol. Dále je zde pomník partyzána z roku 1950. Ve městě naleznete Památník Ferdiše Duši a Galerii uměleckého smaltu.