27. března 2014 7:03
FRÝDEK-MÍSTEK, OSTRAVA Snaha města získat Frýdecký zámek do svého vlastnictví vyvolala řadu reakcí. Občané Frýdku-Místku kupodivu tento podnět radnice nijak zvlášť nevítají, spíše to vypadá, že se chytají za hlavu. A není divu. Důvody vysvětluje i ředitel muzea Stanislav Hrabovský.
Stanislav Hrabovský, ředitel Muzea Beskyd, které sídlí v prostorách frýdeckého zámku, se nedávno dozvěděl, že město usiluje o získání frýdeckého zámku pod svou správu. Tvrdí, že udělá všechno pro to, aby se tak nestalo. I proto jsme mu položili několik otázek.
Co říkáte na to, že chce město Frýdek-Místek získat zámek včetně Muzea Beskyd od kraje do své správy?Jsem zásadně proti takové aktivitě a udělám vše pro to, aby zámek zůstal v majetku Moravskoslezského kraje. To znamená, že poskytnu maximální součinnost představitelům kraje, potřebnou pro jejich rozhodování. Moravskoslezský kraj dlouhodobě prokazuje, že mu záleží na jeho příspěvkových organizacích a vystupuje jako řádný hospodář, když jim pravidelně přiděluje velmi slušné finanční prostředky, třeba na investice, opravy a údržbu nemovitostí.
S převodem tedy nesouhlasíte. Jaké máte další důvody?Muzeum Beskyd je organizací regionální, zabývá se přírodovědným a společenskovědním výzkumem rozsáhlého území Moravskoslezských Beskyd a Pobeskydí. Jinými slovy, zajímá nás oblast od Hrčavy až téměř po Příbor.
Muzeum také spravuje regionální sbírky zapsané v centrálním registru Ministerstva kultury České republiky, podílí se na jejich rozšiřování a ochraně. Pro zachování této činnosti, definované ve zřizovací listině, kterou schválilo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, je nesmírně důležité, aby zřizovatelem muzea byla instituce krajská, nikoliv městská, a současně, aby zřizovatel byl totožný s vlastníkem nemovitostí, v nichž muzeum sídlí.
Radní tvrdí, že areál zámku potřebuje k různým městským aktivitám, jako je například Veseléto. Přitom objekt už léta využívá například ke konání svateb či vítání občánků. Myslíte si, že je to jen zástupný problém?Pro vítání občánků a svatební obřady má statutární město dlouhodobě pronajatu obřadní síň frýdeckého zámku. Měsíc po svém zvolení do funkce ředitele jsem panu primátorovi nabídl i další možnosti. Dohodli jsme se na vzájemné komunikaci a díky pochopení pana primátora a dalších představitelů města můžeme úzce spolupracovat s Beskydským informačním centrem, Národním domem i městskou knihovnou. Této spolupráce a vstřícného postoje pana primátora a ostatních zainteresovaných si velmi vážím. Ale pak vlastně nevím, proč se objevil argument, že město potřebuje vlastnit zámek právě proto, aby se zde mohlo konat více kulturních akcí pro občany.
Radní na posledním zastupitelstvu vedli dlouhé diskuze o rekonstrukci obřadní síně. Týkala se například zateplení nebo vyřešení bezbariérového přístupu. Čím si vysvětlujete tento náhlý zájem?S panem primátorem Michalem Pobuckým jsem o rekonstrukci obřadní síně nedávno hovořil. Není to náhlý zájem. Spatřuji v tom zcela logický záměr s ohledem na skutečnost, že město má obřadní síň dlouhodobě pronajatu. Postoj bývalé ředitelky muzea byl také logický, tedy že rekonstrukci vytápění by měl financovat ten, kdo prostory dlouhodobě a téměř výhradně využívá. Z právního, provozního a ekonomického hlediska mám ale jiný názor. Akci by mělo financovat Muzeum Beskyd. Tuto záležitost jsem už konzultoval s lidmi, kteří mají v rámci kraje kulturu na starost, a požádal jsem statutární město o odprodej projektové dokumentace za pořizovací cenu. Chceme akci realizovat v gesci naší organizace.
Hejtman Miroslav Novák se nechal slyšet, že pokud by kraj převedl zámek na město, bude trvat na tom, aby zde byla zachována muzejní činnost. Máte obavy, že město by to nemuselo coby zřizovatel dodržet?Jsou jen dvě možnosti. Zřizovatelem by zůstal kraj, nebo by se jím stalo statutární město. Jak už jsem řekl, osobně preferuji, aby zřizovatel muzea byl shodný s vlastníkem muzejních nemovitostí. Dále si musí muzeum uchovat historický regionální charakter. Stane-li se zřizovatelem muzea město, je definitivní konec regionálního charakteru. Nepředpokládám, že by město mělo zájem financovat výzkum, například lidových slavností či starých dřevěných staveb v Jablunkovském mezihoří a podobně. A to je jen jeden drobný příklad.
Do funkce ředitele jste nastoupil teprve nedávno. Jaké máte se zámkem plány?Snad každý, kdo zámek pozoruje a trošku zná, vidí, že je třeba stále investovat. Máme čerstvě zpracován pasport logicky navazujících stavebních prací s výhledem na sedm let. Je jasné, že prioritně se musí řešit téměř havarijní stav prvního nádvoří. Čekají nás však další velké akce, například celkové statické zabezpečení, výměna konstrukce krovu zámecké věže, nátěry schodišť nebo oprava fasádní omítky. Je potřeba pustit se také do celkové generální opravy elektroinstalace a podobně. Rád bych též obnovil studnu na druhém nádvoří. Na tyto stavební úpravy bych chtěl získat evropské dotace. Plánuji také zprovoznění zámecké kavárny na prvním nádvoří, doufám, že naláká degustátory výborné kávy, dalších chutných nápojů a dobrot.
A ty další plány?Druhou stěžejní osou je snaha učinit z Muzea Beskyd, a tedy i frýdeckého zámku, instituci, která se nebude bát komunikovat s Evropou a pořádat mezinárodní akce. V květnu nově organizujeme Plenér polských a německých malířů v úzké spolupráci se Základní uměleckou školou Leoše Janáčka ve Frýdlantu nad Ostravicí. V září bude statutární město svědkem akce s názvem První mezinárodní frýdecko-místecká konference o pohance. Podařilo se nám také získat příslib ředitelky regionálního muzea v polském městě Nysa, že v brzké době podepíšeme dohodu o vzájemné spolupráci a využijeme pro ni přeshraniční dotace.
Aktuálně dokončujeme texty propagačních brožurek a vydáme je v několika jazykových mutacích. Je jich zapotřebí, zahraničních návštěvníků přibývá.
A do třetice si kladu za cíl připravit na zámku i v podzámčí samostatně či v rámci spolupořadatelství s dalšími subjekty mnoho zajímavých kulturních akcí, výstav a přednášek. Zájmem Muzea Beskyd je přivítat na frýdeckém zámku co nejvíce návštěvníků. Vážím si každého, kdo přichází s opravdovým zájmem a upřímnou snahou ke spolupráci.
Místní zámek do vlastnictví města nechtějíSnaha města získat Frýdecký zámek do svého vlastnictví vyvolala řadu reakcí. Občané Frýdku-Místku kupodivu tento podnět radnice nijak zvlášť nevítají, spíše to vypadá, že se chytají za hlavu. A není divu. Poté, co v rekreační zóně na místě zbourané Víceúčelové sportovní haly roste obchodní centrum asi čtyřikrát větší, než byl původní objekt, a cenná historická budova Slezanu mizí nenávratně z povrchu zemského, mají lidé oprávněné obavy, aby město nepokračovalo ve svých likvidačně budovatelských aktivitách. „Proboha, jen to ne,” napsal na Facebook Dominik V. s tím, že by se nedivil, kdyby město po čase zámek zbouralo, pozemky prodalo nějakému developerovi a ten postavil na jeho místě třeba lunapark. „V tomto městě bych se už nedivil opravdu ničemu,” dodal s trochou nadsázky diskutér.
Nakloněn převodu zámku ale není ani Stanislav Hrabovský (na snímku), ředitel Muzea Beskyd, které v prostorách zámku sídlí. Tvrdí, že udělá vše pro to, aby k převodu z kraje na město nedošlo.
Autor: Marie Stypková
http://moravskoslezsky-kraj.5plus2.cz