Skláři z Karolinky se dočkají vlastního muzea už v létě

Sklářské muzeum plánují vybudovat v Karolince. Město i jeho okolí jsou sklářskou tradicí proslulé, myšlenku podporují místní lidé i kumštýři s Karolinkou spjatí.

Muzeum vzniká v prostorách bývalé mateřské školy na ulici Nábřežní. Jeho pořízení přijde na 2,1 milionu korun. Provoz zahájí ještě před příchodem letních prázdnin.

„Stavební práce už jsou hotovy. Potřebných milion dvě stě tisíc korun jsme uhradili z rozpočtu města. V současné době pracujeme na interiéru. Na vybavení jsme získali dotaci čtyři sta padesát tisíc korun od Místní akční skupiny Valašsko Horní Vsacko," vyjádřila se pro Valašský deník starostka Karolinky Marie Chovanečková.

V současné době pověření pracovníci města sbírají exponáty a vyhledávají dokumenty o vývoji sklárny od roku 1861, kdy byla založena Salomonem Reichem.

„A hlavně chceme podchytit život sklářů a jejich rodin, což se stane součástí audiovizuální prezentace, která bude v muzeu nainstalována," těší se Chovanečková s tím, že Karolinka byla vždy městem skla. „Proto jsme k realizaci záměru přistoupili. Karolinka, její skláři a jejich rodiny si to zaslouží," poznamenala.

Vznik muzea podpoří osobnosti Valašska

Nápad vytvořit muzem věnované sklářskému řemeslu ve městě kvitují s povděkem také místní význačné osobnosti.

„Bylo by to ohromné," zaradoval se jeden z nejznámějších současných valašských kumštýřů žijící v Karolince, akademický malíř Ilja Hartinger. „Těší mě to i proto, že také můj rod, moji předci sklářstvím žili. Generace Hartingerů tu v huti pracovaly. I já sám. Pokud bude zájem, nabídnu muzeu historické exponáty, které mám po rodičích. Připraven jsem pomoci i radou," vzkazuje Ilja Hartinger. Ve zřízení muzea sklářství vidí akademický malíř i zviditelnění regionu a přilákání turistů.

Názorově stejně je na tom i další valašská patriotka, malířka na sklo Jana Dočkalová. „Je to velmi dobrý počin. Vznikne-li muzeum, a já si to osobně velmi přeji, půjde také o hold mnoha sklářským rodům, generacím i sklářskému řemeslu jako takovému," pověděla Valašskému deníku dcera valašského výtvarného umělce a spisovatele Jana Kobzáně.

Kladně se ke zřízení muzea staví rovněž Helena Langrová, šéfka odborů současných sklářů.

„Vidím v tom zejména větší prosazení se Karolinska v oblasti cestovního ruchu. Nějakou nostalgii bych v tom ale nehledala," vyjádřila se odborářka.

Nápad si pochvalují také samotní obyvatelé bývalé huti. „Spatřuji v tom skvělou příležitost především pro mladé. Mohlo by jim to pomoci v uvědomění si, kde vlastně žijí. Znát minulost je dobré. A tu sklářskou v tomto regionu obzvlášť," navázal osmadvacetiletý Josef Králík.

Autor: Dušan Póč