Záchrana motýla Modráska černoskvrnného v České republice

Proč je modrásek vzácný?

Modrásek je náročný motýl. Příčinou jeho ocitnutí se na pokraji vyhynutí jsou jeho specifické životní nároky. Ke svému životu potřebuje louky s bohatým porostem mateřídoušky s extenzivní pastvou ovcí a početné kolonie hostitelských mravenců, jejichž larvami se živí jeho housenka. Když cokoli delší čas chybí, modrásek z pastviny zmizí.

Jeho ohrožení obecně spočívá v ústupu až vymizení malého hospodářství, resp. chovu ovcí. Travní porosty na zarůstajících vysokohorských loukách vytěsňují jak mateřídoušku, tak i mravence, tím pádem mizí místa, kde je motýl „doma“. Ideálním managementem na modráskových lokalitách by bylo obnovení pastvy ovcí. Pro ovce je mateřídouška natolik aromatická, že ji nespasou. Navíc ovce udržují výšku porostu tak, že vyhovuje i mravencům, na kterých modrásek parazituje.


CHCI PŘISPĚT K ZÁCHRANĚ



Je opravdu tak vzácný?

Ano, zákonem je chráněný jako kriticky ohrožený, v Červeném seznamu je veden jako kriticky ohrožený, na evropské úrovni je chráněn jako tzv. naturový druh. Modrásek černoskvrnný (Maculinea arion) je tedy jedním z nejohroženějších druhů motýlů v Evropě.

Jak to, že zůstal právě na Valašsku?

V České republice se jediná životaschopná populace vyskytuje už jen na Valašsku v údolí Vsetínské Bečvy. Členitý podhorský terén neumožnil rozvoj intenzivního velkoplošného zemědělství, takže v chudém regionu zůstalo hodně drobných zemědělců. Na ostatních místech v ČR (Křivoklátsko, Ralsko-Mladá, Podorličí, Pošumaví a Nízkém Jeseníku) přežívají jen poslední izolované a většinou velmi malé kolonie.

Čím je zajímavý?

Je největší u nás žijící modrásek. Samička klade vajíčka na květy mateřídoušek a dobromysli, larvy časem živnou rostlinu opustí a nechají se odnést mravenci do hnízda, kde požírají jejich larvy. Po přezimování se zakuklí a hnízdo opouští už motýl.

Co jej ohrožuje?

Ukončení drobného hospodaření - vymírání starých hospodářů, které nenahrazují mladí. Lokality zarůstají nebo jsou dokonce zalesňovány. Na některých lokalitách jsou plány na výstavbu.

Co je cílem projektu?

Pomocí výřezu náletu, pastvy a kosení zlepšit životní podmínky na lokalitách, na kterých s tím majitelé souhlasí. Celkově jde o 15 ha, na nichž se nachází významná část populace modráska. Záchrana „modráskových“ lokalit spočívá v údržbě luk v údolí Vsetínské Bečvy.

Hlavními aktivitami projektu budou:

- kosení travnatých porostů na ploše 15 ha a úklid vniklé biomasy

- prořezávání náletových dřevin na ploše 15 ha

- pastva ovcí na ploše 15 ha

Péče o lokality s možným výskytem modráska přispějí k záchraně jeho populace v České republice. Náročný životní cyklus modráska je příčinou jeho vyhynutí v rámci celé západní Evropy až po hranice ČR se Slovenskem. Trvající pastva ovcí ve valašské části CHKO Beskydy je důvodem, proč modrásek v ČR ještě je schopen přežít. Údržbou lokalit, kde se podle monitoringu modrásek vyskytuje, zajistíme vytvoření podmínek pro jeho přežití a rozmnožení s možností rozšíření do dalších oblastí.

Kdo bude projekt zajišťovat?

Hlavním realizátorem bude Český svaz ochránců přírody ZO Salamandr v Rožnově p.Radhoštěm ve spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy a místními pastevci. Do projektu budou zapojeny děti z vybraných škol formou výtvarné soutěže. Do terénních prací budou zapojeni dobrovolníci a klienti občanského sdružení Iskérka pro osoby s duševním onemocněním.

Kvalifikace a předpoklady k úspěšné realizaci

Dlouhodobé zkušenosti s tématem udržitelného dědictví Beskyd jsou velkým předpokladem pro úspěšnost projektu. O zarůstající louky s potenciálem výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů se staráme již od dob založení organizace ČSOP Salamandr v roce 1999. Spolupráce s odborníky jako jsou entomologové, lepidopterologové a botanici zajišťuje kvalitní následnou péči, monitoring a další výstupy i po skončení projektu. Odborným garantem projektu je RNDr. Lukáš Spitzer, který je pracovníkem na Entomologické ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Je autorem několika odborných a populárně naučných článků věnujících se ochraně modráska černoskvrnného a dalších motýlů. Jako spoluautor článku Valašská krajina a modrásek černoskvrnný (Živa 4/2011) obdržel Purkyňovu cenu.

Z čeho bude projekt financován?

Nosným projektem je Záchrana modráska černoskvrnného (Maculinea arion) na Horním Vsacku, který byl schválen k financování v rámci Operačního programu životní prostředí. 10% nákladů = 236 tis. Kč + 250 tis. Kč pro rozšíření péče (udržitelnosti projektu) po dobu 3 let je však potřeba zajistit z vlastních zdrojů tzn. 486 tis. Kč. K projektu je zřízena i veřejná sbírka (DMS modrasek na tel.číslo 87 777).

Jak bude projekt medializován?

Na webových stránkách ČSOP Salamandr a Valašská krajina, ve zpravodaji CHKO Beskydy (2x1 000 ks/1rok), v nástěnném kalendáři (2 x 250 ks), tiskovými zprávami médiím (v průběhu akce, min. 2xročně), tiskovými konferencemi zástupců Správy CHKO a Českého svazu ochránců přírody (1xročně). V případě partnerské spolupráce může partner využít plně téma ve svém PR a marketingu.

Nejde jenom o modráska ….

Výzkumy ukazují, že na modráskových lokalitách lze nalézt více jiných ohrožených motýlů. Podporou modráska tedy chráníme celé druhové bohatství lokality. V dnešní době je vyhynutí i takto malých druhů silným indikátorem zhoršujícího se životního prostředí. Biodiverzita je důležitá pro udržení stability všech ekosystémů. Vazby, které fungují mezi jednotlivými živočichy, jsou stejně důležité jako ohrožené druhy samotné.

Oblast Horního Vsacka je výjimečná výskytem hned několika druhů ohrožených motýlů. Modrásek je navíc tzv. „deštníkovým“ druhem, což znamená, že vytvořením podmínek pro modráska pomůžeme i dalším motýlům a hmyzu a celkovému zachování biotopu.

CHCI PŘISPĚT K ZÁCHRANĚ