VBeskydech.cz
Facebook | OblíbenéOblíbené | Newsletter | Registrace | Přihlášení
Nadmořská výška: 400 m n. m.
GPS: 49°27'45,033"N,18°8'56,407"E
Oblast: Valašsko - Javorníky - Vsetínské vrchy
Obec: Rožnov pod Radhoštěm
Adresa: Rožnov pod Radhoštěm, Palackého 147
756 61
E-mail: Poslat dotaz
Telefon: +420 571 757 111
Web: http://www.vmp.cz
Dostupnost
Vzdálenost vzdušnou čarou:
centrum města Rožnov pod Radhoštěm


Oblíbené odkazy

Tradiční lidová májová slavnost STAVĚNÍ MÁJE ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm


pondělí 28. 4. 2014, Valašské muzeum v přírodě (NKP)
Tradiční lidová májová slavnost STAVĚNÍ MÁJE ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
tisková zpráva z 28. dubna 2014

Rožnov pod Radhoštěm – Tradiční lidová májová slavnost „Stavění máje“ se uskuteční 1. 5. 2013 v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Hraje a tančí soubor Radhošť z Rožnova pod Radhoštěm od 14.00 do 16.00. K tanci jsou zváni i návštěvníci.

Od května se po zimě otevírá veřejnosti třetí, nejmladší, areál muzea – Mlýnská dolina. Zároveň budou zpřístupněny interiéry největšího areálu – Valašské dědiny. Od května je běžně otevřeno 7 dnů v týdnu (včetně pondělí). Je možno si koupit kompletní okružní vstupenku do všech areálů muzea. V ceně vstupenek do jednotlivých areálů jsou rovněž zdarma vstupy na jednotlivé výstavy konané na půdě muzea. Od 1. května do konce září je rovněž možný plynulý průchod přes areál Valašské dědiny na nedalekou Jurkovičovu rozhlednu na Karlově kopci, která je ve správě města Rožnov pod Radhoštěm.

POZVÁNKA NA AKCI http://vbeskydech.cz/akce/slavnosti/roznov-pod-radhostem ...

Vstupné i otevírací dobu muzea naleznete na www.vmp.cz.

Historické souvislosti s touto lidovou slavností: 
Aj hájek, hájek,               
zelený hájek,
urost nám v něm
omalovaný májek.
Aj májku, májku,
malovaný ty májku,
proč si urost v tomto
zeleném hájku.
(z Jablůnky, Vsetínsko)

Doposud se ve valašských obcích udržují slavnosti stavění a kácení májů. V živé tradici se dnes setkáváme ještě s máji obecními, společnými pro celou vesnici – uprostřed návsi, před domem starosty či poblíž hospody. Tyto vysoké máje připravovala všechna mládež a mladí ženatí mužové v předvečer svátku svatých Filipa a Jakuba (ve starém kalendáři 1. května). V panském nebo obecním lese se ukradl vysoký smrk či jedle (krádeži se připisoval obřadní význam), kmen se odkornil a nadpatíl makovicou - borovicovým nebo smrkovým vrškem, ozdobeným pestrými stuhami, barevnými šátky a věnci. Do vrcholku se umístil praporek červené barvy, pod něj se zavěsily tři až čtyři lahve s kořalkou. Čím vyšší májka, tím lépe. Náleželo ke cti každé obce, aby máj zůstal stát až do svatodušních svátků, respektive alespoň do prvomájového rána. Dodnes se totiž na dědinách s ostudou vzpomíná, kdy chlapi ze sousední vesnice takový máj přišli ukrást či podetnout. A tak se původní noční bdění a hlídkování v současnosti stalo příležitostí k nejrůznějším nočním veselicím. Samotný první květen však tancem, hudbou a májovou zábavou ožíval zejména již v 19. a na počátku 20. století. Májové se staly pro mladé muže taktéž příležitostí, jak prokázat svou zdatnost; nejen při obtížném vztyčování máje, ale taktéž při šplhání pro lahve na vrchol.

Stavění májek, podobně jako předchozí pálení ohňů (pálení čarodějnic) náleží k dávným tradicím předkřesťanského světa. Jejich význam lze s největší pravděpodobností spatřovat v skryté symbolice jara – znamení růstu, plodnosti, snad i také daru či oběti na usmířenou.

Vedle společných májů stavěli mládenci malé máje s pentlemi svým milým, nejčastěji pod okna do zahrad. Jestliže se o jednu dívku zajímalo hochů vícero, vzájemně si májky vyvraceli. Jinak vypadaly májky, které se stavěly dívkám nepočestným a neoblíbeným. Většinou se na nejbližší ovocným strom zavěsila prázdná bečka s velkou obručí nebo se postavila nezdobená žerď, na níž se přivázal například starý pytel s víchem slámy, jalovec či použitá metla. Starší tradice zmiňují májky po celé vesnici.

Bohatá ústní slovesnost nám ještě na počátku 20. století zachovala na Karlovicku v lidovém podání legendu z dob, kdy ještě Kristus Pán chodil spolu se svatým Petrem po zemi', osvětlující původ jejích stavění:
To se jednou měl na svých cestách Kristus Pán zastaviti právě v Karlovicích, aby tam přenocoval. Neznajíc, o koho se jedná, rozhodla se kumpanie několika zlomyslníků, že ho přepadnou. Domluvili se, že stavení, kde se ubytuje, označí ověnčeným březovým májem. V noci tedy postavili máj, aby Kristus Pán ničeho nezjistil. Zrána však stejná májka stála u každého domku, takže nakonec nikdo nevěděl, kde ho hledat.

Text: Mgr. Jana Tichá © 2010 Valašské muzeum v přírodě



Zdroj informací: www.vmp.cz
 

Líbí se Vám VBeskydech.cz ?


Copyright © 2013 - 2017 VBeskydech.cz (O projektu). Všechna práva vyhrazena. Používá: NanoLynx 1.0.7
Publikovat, kopírovat a rozšiřovat jakoukoliv část stránek je povoleno výhradně s písemným souhlasem autora stránky.